Obec Modrá Hůrka

Pamětihodnost

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel stojí na návsi. Je to jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží po severní straně. Původně gotický z první poloviny 14. století, později renesančně upravován  ve druhé polovině 16. století a barokně přibližně 1744. Kostel obklopuje okrouhlá ohradní zeď se dvěma branami na jižní a východní straně a čtveřicí výklenkových kaplí.

Osada Pořežánky

Pořežanky jsou poprvé písemně doložené k roku 1396, kdy jsou odlišeny od nedalekých Pořezán (Potrzeny) název Potrziencze. Název obce je odvozen od slova požár – ve významu spáleniště, tedy ves lidí žijících na spáleništi. V roce 1389 je jako majitelem části vsí Pořežanky i Pořežany uváděn Mikeš z Bošilce, vlastník blízkého panství Bzí. Vlastnil s největší pravděpodobností části Velkých i Malých Pořezán, které nadále zůstávaly připojeny k bezokému statku a sdílely s ním historii až do roku 1672, kdy  byl bezoký dvůr připojen k Třeboňskému panství náležícímu Schwarzenberkům. Nadále zůstaly oboje Pořežany rozděleny na dvě části – jedna část náležela k panství Týn nad Vltavou, druhá k panství Bzí a později k panství Třeboň. Další zprávy o vsích máme až z poloviny 19. století. Při vzniku samostatného okresu Týn nad Vltavou byly Pořežany i Pořežanky (tehdy psány jako Ponížence) vtěleny do tohoto nově vzniklého okresu. Roku 1854 se Pořežanky staly osadou obce Bzí. V 50. letech 20. století došlo ke sloučení národních výborů Štipoklasy a Modrá Hůrka, v 70. letech pak Žimutice a Pořežany. V 90. letech 20. století se některé obce osamostatnily, Pořežanky jsou osadou obce Modrá Hůrka. V obci jsou dochovány původní zemědělské usedlosti z druhé poloviny 19. století.

Historie obecní školy na Modré Hůrce

 

Ke kostelu na Modré Hůrce (od 14. století), časem přibývalo hospodářských stavení i obyvatel vesnice, jakož i v sousedních osadách.
   Na žádost občanů byla se svolením vrchnosti r. 1661 zřízena místní škola. Byla zprvu dřevěná a kromě vyučovací světnice s vymazanou podlahou ještě komora pro učitele. Protože sem docházely děti ze sousedních vesnic, škola brzy nestačila. Byla proto r. 1728 postavena škola nová, už s dvěmi třídami, komorou a stájí. Tuto školu stavěl tesař Slabý za 81 kop a 6 grošů. R. 1804 budova vyhořela a tak byla vystavěna opět nová. Do této školy chodily děti z celého širokého okolí, i z Bukovska a Žimutic. Tyto osady měly později školu svojí. Zde byla podle zájmu a počtu dětí troj, dvoj i jednotřídní. Učitel neměl zprvu pevný plat, obživu mu zajišťovaly naturální dávky. V prvé polovině 18. století, dával učiteli každý sedlák z připojovaných osad ze sklizně pšenice, žita, ovsa a ječmene po jednom snopu ,,z dobré.“ Chalupníci platili ovšem a žitem. O posvícení přinášeli do školy po koláči, některý dal groš. V r.1765 k přímluvě farářově vařil pivovar ve Bzí kantorovi k dvěma poutím po vědru piva za přinesený ječmen.
 
    Školu odhadoval si kantor r.1713 na 10 zlatých a přilepšoval si různými úsluhami a službami v kostele. R. 1861 při výchově 154 dětí vysloužil si učitel 290 zlatých, 11kr. Z kolatury žimutické platili osadníci jménem posnopného kantora na m. Hůrce 7 kop 45grošů.
       Jak vidět, neměl to tehdy učitel, děti ani rodiče nijak jednoduché. Od r. 1661, kdy začalo na Hůrce pravidelné školní vyučování, vystřídalo se zde mnoho učitelů. S některými jmény se později setkáváme na jiných školách vltavotýnska, nebo i ve městě samém. Jmenujeme zde alespoň některé z nich, kteří donedávna byli v paměti starších sousedů. Od r. 1888 až 1893 byly industriální učitelky: Alena Adlerová, Antonie Svatošová, Marie Horažďovická. Správcem školy v té době Josef Parýzek a učitelé Václav Voborník a František Peták. Posledně jmenovaným byl nejen dobrý učitel a muzikant, ale i propagátor včelařství a hasičství v našem kraji. Jeho přičiněním byl r. 1897 v naší obci (tehdy Bzí) založen hasičský spolek a pod názvem Modrá Hůrka znám dodnes. Před první světovou válkou a ještě po ní vládl naší škole František Kračmer, jehož výchovné ,,metody“ byly dlouho v paměti jeho žáků, hlavně kluků. Tehdy vládla lískovka a vydala za kolikeré napomenutí. Dále z učitelů první republiky to byl František Švinger, rodák z D. Bukovska. Nastoupil zde r. 1926 a odešel r. 1941. byl sběratelem starověkých nálezů a minerálů, měl pěknou sbírku. Těmto zálibám věnoval hodně času i finanční oběti.
 
   Ke všem těm, kteří nám dávali základy nauky mateřské řeči a našich národních dějin, jakož i poznání Boha a jeho věčné pravdy máme povinnou úctu a dík za jejich snahu a trpělivost při naší vrtkavosti a nepozornosti. Vždyť ta naše malá škola přinášela prostřednictvím svých učitelů vzdělání mnoha generací dětí po celá staletí.
     Není možno vypočítat kolik bývalých žáků uplatnilo se v životě a ve světě. Jen dvě jména si připomeneme : V r. 1832 se zde na Hůrce v č. 14 narodila Eleonora Gayerová z Ehrenbergu, později světová zpěvačka, první představitelka ,,Mařenky“ z Prodané nevěsty a ,,Jitku z Dalibora.“ Stáří prožila v Ondřejově u Prahy, tam též zemřela a je i pohřbena (1912). Dalším rodákem z č. 20 je Jan Pour, později kněz, horlivý vlastenec – bouřlivák. Pohřben zde na Modré Hůrce. 1892 – 1980
 
          Ještě pár slov o současném stavu školní budovy. V osmdesátých letech byla rozhodnutím úřadů škola zrušena a ponechána chátrání. Po několika létech projevil o ni zájem zemědělský podnik se sídlem v Dyníně. Několik roků ji vlastnil se záměrem přebudovat na bytové jednotky pro zaměstnance. K tomu však nedošlo, budovu opět vlastní obec a podle svých finančních možností spravuje,. Snad má v budoucnu sloužit jako víceúčelové zařízení.
 
 

Modrá Hůrka

 
 
Obec nesla původní název Minor Horka (Menší Hůrka) pro odlišení od Větší Hůrky (později Bílé Hůrky) na Vodňansku. Pojmenování Modrá získala pravděpodobně podle kdysi modré barvy kostele, název Hůrka symbolizuje vyvýšenou polohu. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1354. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé písemně připomínán roku 1377. Ves náležela od počátku k panství Bzí a sním později k panství Třeboň. V roce 1701 byla rekonstruována budova fary v blízkosti kostela, lidově nazývaná ,,zámeček“. Při reorganizaci státní správy v polovině 19. století připadla obec Modrá Hůrka k nově vzniklému okresu Týn nad Vltavou, po jeho zániku v 60. letech 20. století se stala součástí okresu České Budějovice. V Modré Hůrce se narodila operní pěvkyně Eleonora Gayerová z Ehrenbergu, první představitelkou Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, rodný dům se nezachoval. Osadou obce Modrá Hůrka jsou sousední Pořežanky. K památkám náleží zmíněný kostel se hřbitovem, fara ….

Dnes je 25.05.2017

Svátek slaví Viola

Aktuality

Výstava Eleonora Gayer otevřena
možno domluvit telefonicky 724 181 744.
více
Daň z nemovitých věcí

OOP
více
Daň z nemovitých věcí 2017
více
Poplatky 2017
více
Poplatky 2017
více
ETE info LEDEN
více
ETE info ÚNOR
více